Tak jsem vám ho zase potkal
PM aneb Projektové Minuty: „Tak jsem vám ho zase po letech potkal“
Vážně jsem se domníval, že již vymřeli, ale není tomu tak.
Opravdu jsem jej osobně spatřil o čemž vám mohu poskytnout toto svědectví.
A o kom že je řeč?
O „seniorním architektovi“ (tedy alespoň to o sobě tvrdil protože byl prý i v Rusku).
Pracovníkovi, který čišel vysokým sebevědomím, odpůrci projektového managementu, všeobecné nepotřebnosti projektových manažerů obecně a veškeré té projektové administrace kolem, která jej prý jen od práce zdržuje a z koncentrace vytrhuje.
Asi pochopíte, že vám neprozradím, kde se tento kardinální kus momentálně nachází.
Co vám mohu sdělit je, jak jsem na něj narazil a jak jej můžete třeba identifikovat.
Jednoho dne jsem byl přítomen tomu, jak se projektový manažer zeptal tohoto seniorního architekta otázkou pro něj záludnou a zákeřnou:
„Jak je na tom aktuálně dodávka a vývoj produktů v jemu svěřeném projektu a zdali se pracuje dle plánu a očekávaných termínech předávky díla?“
Tento moment byl klíčový a odhalil základní identifikační znaky těchto „seniorních architektů“, které nejčastěji poznáte podle odpovědí, které použil i náš příklad:
„Neboj, já i tým na tom pracujeme jak nejlépe umíme.“ doplněno ujištěním „Všichni na tom makáme, takže by se to mělo stihnou v pohodě.“ a korunováno potvrzením, že je vše pod kontrolou a v naprostém pořádku, protože „Prostě to bude až to bude.“
Tento prožitek se mnou natolik hnul, že jsem se o tomto nálezu musel podělit i s vámi. Bylo totiž evidentní, že takovýto přístup byl u tohoto pracovníka nebyl ojedinělý. Opravdu ještě nevymřeli.
Ano, příběh je zestručněn, může být vytržen z kontextu, ptát se dá i jinak, odpovědi se dají hledat i v reportovacích nástrojích, takový pracovník by v našem týmu již nebyl a další validní argumenty jsou na místě.
Každopádně svět a momentální situace není nikdy ideální a proto jen zamyšlení se a uvědomění si, že vaše výchozí situace je lepší, nebo že jste ji zažili a vyřešili jinak a umíte svou prožitou zkušenost využít správným směrem je obohacující a je potřeba si ji připomínat.
A jak to dopadlo snad zase někdy příště.
Potkali jste někdy podobně zajímavé trofejní exempláře?
A jak jste je identifikovali?
Zůstaňte myslí i projektově pozitivní
